Současnost versus osobně-duchovní růst
Apr11
Mnozí lidé, kteří nastupují na cestu osobně-duchovního růstu tak činí z vnitřního popudu nejasné potřeby, na níž ve vnějším světě nelze nalézt tzv. logické odpovědi. Cítí neurčitou, ale intenzivní potřebu nalézt sebe sama, nalézt skutečný smysl svého života, změnit svůj postoj ve vztahu k jiným lidem – zkráceně řečeno: hledají hlubší smysl pro vše, co žijí. Kdesi hluboko v sobě vnímají potřebu najít ve svém životě cestu k vnitřnímu naplnění, ke skutečnější a současně trvalejší radosti ze života.
Ti, kteří již určitý kousek této cesty ušli, už dokonce tuší, že jejich život skrývá nádherné tajemství. Ví, že povede-li se jim toto tajemství odhalit, proniknou do nového a širšího rozměru prožívání bytí.
Co je tedy ukryto za oním prvotním popudem nastoupit na cestu osobního i duchovního růstu?
Za všemi variacemi a jedinečnostmi nás všech se často skrývá a převládá touha po lásce. A už je to tu zase, říkáte si. Zase ta láska… Ovšem zde se jedná o lásku duchovní, která je oním proudem života v nás, energií života, která byla často zablokovaná, uzavřená prožitím traumat, bolestí a smutků, neboli těžkých zkušeností vědomých i těch nevědomých. Najít cestu k lásce, je nalezením cesty k sobě, to jest ke své skutečné identitě. Znamená to též uzdravení našeho vztahu k životu, k Nejvyššímu Zdroji. Znamená to také naše skutečné oživení. Ano, toto je naše skutečná touha – prvotní a jediná – oživit sebe sama, své skutečné Jáství, a to tím, že nalezneme spojení s prvotní esencí života v nás, s naší vnitřní esencí – individualizovanou Já Jsem Přítomnosti.
Jenže, jak se do této fáze dostat? Jak oživit sebe a svůj život čistým světlem lásky, která v nás již vlastně je? Znamená to projít krůček po krůčku vrstvami, které nám bránily a brání ve spatření tohoto jasu, této radosti, této živoucnosti, této esence lásky Nejvyššího Zdroje, jež v sobě máme. A cesta to je leckdy velmi nelehká – vyžaduje úsilí, vytrvalost ale především víru.
Co je skutečnou motivací na této naší cestě? Je to právě naše duchovní touha po oné čiré esenci lásky a života. Pokud jsme ji alespoň na pár chvil během meditace, kontemplace či jiného jedinečného zážitku již okusili, zažili či jen letmo zahlédli, již se nespokojíme s běžným pojetím života a světa, chceme víc… a toto víc není něco, co nám může nabídnout vnější svět, společnost, úspěch, výše konta, nebo cokoliv příjemného v pozemských radovánkách. Je to něco, co dává všemu nový rozměr, smysl i krásu. Je to něco, co je tak jedinečné, že ten kdo toto zažil ví, o čem je zde řeč. Patříte-li mezi tyto šťastlivce, ale třeba nyní zažíváte těžké chvíle, to, co vám může pomoci, je připomenutí a naladění se na svou prvotní niternou duchovní touhu… ale pak musí následovat pevné usilování a činy.
Čím jsou tyto činy a úsilí? Jsou právě podstatou oné síly jít vytrvale a neochvějně dále, odhodlaně odkrývat a odstraňovat další nánosy, které nám brání na naší cestě ke světlu lásky naší vnitřní životní esence – Já Jsem Přítomnosti. Konkrétně to tedy představuje každodenní úsilí meditace, kontemplace i koncentrace.
A právě v tomto bodu to mnozí vzdávají. Řeknou si: „Jak bych měl/a najít čas na meditaci, duchovní cvičení a četbu, v tomto uspěchaném a povinnostmi přeplněném světě?“ Velmi malé je jejich úsilí a velmi malá je jejich prvotní touha. Nechají se pak často zlákat falešnými směry, slibujícími okamžité otevření vědomí, bez bolesti a práce, a především bez nutnosti každodenní práce na sobě. Anebo jsou tací, jenž si myslí, že si stačí přečíst knihu, či absolvovat jeden seminář, a na sobě již nijak nepracovat, a vše půjde samo. V tomto světě to takto opravdu nefunguje, a i kdybychom mluvili o případu probuzení avatara, i ten musí – v rámci udržení čistoty a výše svého energetického pole v této fyzické realitě – pravidelně meditovat, očišťovat se – neboť zde žije obklopen nečistým kolektivním nevědomím. A ať již se nám to líbí či nikoliv, přijímáme určité otisky do svého energetického pole, a energeticko-duchovně se nečistit, znamená nechat se tímto ovlivnit, a ztratit kontakt sám se sebou – se světlem své vnitřní božské esence – tím „Já Jsem“.
Nemít čas na meditaci a každodenní duchovní práci na sobě je pouhá lenost či výmluva, anebo nerespektování a neúcta ke světlu v sobě samotném. Je to jako bychom se vymlouvali že nemáme čas jíst, či čas se umýt. Jsou to všechno společností uznávány skutečné potřeby, bez nichž bychom zde nemohli existovat, ale stejně tak a ba i ještě více bychom měli mít potřebu osobně-duchovního růstu – potřebu, která souvisí s naší nejniternější touhou – s voláním po lásce a znovu-sjednocením se svou vnitřní životní jiskrou, jež je součástí oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje.
převzato: Miroslava Soukupová
(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím autorky Mgr. Miroslavy Soukupové a majitele těchto webových stánek, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz)
Meditace
Meditace
Meditací se rozumějí různé druhy praktik prohlubování soustředění za účelem změněného stavu mysli a vědomí. Meditace je v určitých druzích náboženství i způsob modlitby a ve skutečnosti jde o navození klidu a harmonie ve svém těle a setkání se se svou vlastní duší.Meditaci je třeba se naučit, jediným hlavním nepřítelem je naše ego a naše mysl. Mysl neustále touží být středem pozornosti a je úzce spojena s naším egem. Meditace nás naučí ovládat naši neklidnou mysl, zkrotit naše ego a "přeprogramovat" naše podvědomí tak, abychom mohli působit ze svého duchovně orientovaného vyššího vědomí. A tímto se otevírá kanál pro spojení s naším Vyšším JA.
Účinky meditace:
- Když meditujeme, nastává v těle relax. Na okamžik vypnou naše poplašná zařízení, která jsou v životě důležité, ale když jsou přetížené, vzniká stres. Negativní vlivy na imunitní systém jsou již prokázáno ...
- Na meditaci reaguje endokrinní systém, příznivě působí na kosti, svaly a vnitřní orgány. Ovlivňuje i srdeční činnost, rytmus dýchání a nervy.
- Stav relaxace ovlivňuje všechny nervová zakončení v našem těle. Prostřednictvím míchy se povzbuzuje náš imunitní systém.Relaxace začíná v mozku.
- Meditace zároveň stimuluje mozek, který reaguje proudem spokojenosti.
- Meditace dělá z člověka tvůrčí bytost s velkou kreativitou, ale co je nejdůležitější svobodnou bytost.
Meditace: OBJEVTE SVOU VNITŘNÍ SVATYNI
Tato vizuální meditace vám pomůže získat schopnost přesunout svou pozornost dovnitř, nalézt místo uvolnění a míru a navázat spojení se svou vnitřní moudrostí.
Než začneme, chtěla bych vám připomenout, že kdykoliv provádíte vizuální meditaci, dělejte to takovým způsobem, který je pro vás snadný a přirozený.
Neznepokojujte se, když představy během meditace nevidíte. Někteří lidé jsou orientováni zrakově, jiní více sluchově nebo hmatově, Jestliže to tedy jen cítíte nebo na to jen myslíte, ať již přichází cokoliv, dělejte to přirozeně a klidně.
Přijmete to, uvolněte se a prožívejte to. Když já vám něco navrhnu, ale k vám přichází něco, co se liší od mého návrhu, důvěřujte své vlastní zkušenosti. Vždy se držte svých pocitů.
Než začnete meditaci, najdete si pohodlnou polohu, buď vsedě, nebo vleže. Jestliže budete sedět, je dobré posadit se tak, abyste měli rovná, podepřená záda a seděli pohodlně, chodidla na podlaze a ruce uvolněně. Jestliže dáte přednost poloze vleže, lehněte si rovně na záda a zaujměte uvolněnou a pohodlnou pozici.
Když se cítíte příjemně, zavřete oči a uvědomte si své tělo, jen si všímejte, jak se vaše tělo právě cítí, Jestliže jste pocítili jakákoliv napjaté místo ve svém těle, klidně do tohoto místa dýchejte. Představujte si, jak se toto napětí uvolňuje a rozpouští.
- Nejprve zaměřte svou pozornost na chodidla, představujte si, jak se uvolňují…
- Potom se soustřeďte na kotníky a lýtka a postupně je uvolňujte…
- Nyní si uvědomte svá stehna a boky. Uvolňujte horní část svých nohou a celou pánevní oblast…
- Dýchejte klidně do spodní časti svého těla a uvědomte si pocit jeho skutečného uvolnění…
- Nyní si uvědomte břicho a žaludek, oblast vnitřních orgánů, a představte si, jak se všechny uvolňuji, jak snadno pracují, klidně, zdravě a hladce…
- Uvolněte hrudník a ramena, paže, ruce a prsty…
- Zaměřte se na krk a hrdlo a představte si tyto části svého těla naprosto uvolněné. Jestliže cítíte v této oblasti nějaké napětí, představte si, jak stéká dolů přes vaše paže ven z vašich prstů, ven na podlahu a dolů do země…
- A nyní uvolněte hlavu, obličej … kůži na hlavě… uši a víčka. Uvolněte čelisti…
- Nechte své vědomi prostupovat celým tělem, od hlavy k palcům na nohou, od palců k hlavě, a uvědomujte si, jak je celé vaše tělo uvolněné…
- Představte si, že cítíte životni energii, jak snadno proudí celým vaším tělem… Pokud v kterékoli oblasti pociťujete napětí, klidně dýchejte a vnímejte, jak tímto místem proudí energie.
- Znovu se zhluboka nadechněte a při výdechu uvolněte poslední napjatá místa svého těla. Cítíte, že vaše tělo je naprosto relaxované…
- Opět se zhluboka nadechněte a s výdechem uvolněte svou mysl. Jako by vaše mysl byla jen další sval těla, který se nyní může uvolnit. Nemusíte se zabývat žádnými myšlenkami.
V tuto chvíli je všechno v pořádku. Dovolte svému vědomí, aby se stalo klidným a pomalým, dokonce trochu zamženým…Znovu se zhluboka nadechnete a při výdechu přesuňte své vědomi do svého velmi hlubokého nitra…
Nyní si představte, že kráčíte dolů po pěšině uprostřed nádherné přírody. Můžete ji vidět nebo cítit, nebo si ji uvědomovat, nebo pouze předstírat, že tam je. Jak scházíte dolů po této pěšině, cítíte kolem sebe krásu přírody…a sami pociťujete narůstající uvolněni své mysli…
Představte si, že přijdete na mýtinu nebo nějaké velmi krásné místo. Začněte se rozhlížet nebo jen pomocí pocitu zjistěte, jak vypadá. Je to velmi zvláštní, kouzelné místo. Povšimnete si, co tam je.
- Jsou tam stromy?
- Jsou tam rostliny?
- Je tam oceán nebo řeka?
- Jste na nějaké hoře nebo na poli nebo na zahradě?
Nechte svou představivost, aby vám řekla, co to je za místo… Je velmi klidné a krásné a je také velmi důvěrné a bezpečné. Toto je vaše osobní vnitřní svatyně, kterou tvoříte pro sebe uvnitř vás samých. Nikdo sem nemůže přijít bez pozvání. Toto je vaše vlastní soukromé místo. Uvědomte si, jak je teple nebo chladně…
- Je plné slunce, nebo je stinné, nebo obojí?
- Jak působí vzduch na vaše smysly hmatu a čichu?
- Jaký druh zvuku je uvnitř vaší svatyně?
- Slyšíte ptáky, nebo hmyz, nebo větřík v korunách stromů, nebo šum oceánu?
- Nebo je tu jen ticho? Jsou blízko vás nějaké květiny nebo zvířata? Přijmete cokoliv, co k vám přichází a co je pro vás to správné a dobré…
Představte si, že se procházíte po své vnitřní svatyni a snažíte se ji poznat, cítit se v ní pohodlně a dobře… Najdete si ve své svatyni nějaké příjemné místo, kde byste se posadili nebo si lehli a udělali naprosté pohodlí, cítili se jako doma… Uvědomte si krásu a povznášející vliv přírody kolem vás, otevřete se a přijmete to. Představte si, že jste jako houba, snadno vstřebávající a přijímající lásku a krásu matky přírody…
A nyní přeneste své vědomi do hlubokého, klidného místa ve vašem nitru… nepřestávejte si představovat, že jdete hlouběji a hlouběji, dokud nepřijdete k místu odpočinku a míru uvnitř sebe sama, kde se všechny starosti vnějšího světa zdají být tak vzdálené. Zachyťte ten okamžik a jednoduše se nechejte vtáhnout do toho pokojného místa, kde není absolutně nic, co byste museli udělat nebo na co byste museli myslet nebo si představovat, stav pokojného bytí…
Na tomto hlubokém, tichém, klidném místě uvnitř sebe sama se setkáváte se svou vlastní nejhlubší moudrostí, vlastním přirozeným vnitřním vedením, tou častí ve vás, která je velmi moudrá a ví všechno, co potřebujete, a je schopna provádět vás vaším životem, minutu po minutě, sekundu po sekundě. I když ji necítíte nebo v ní tak zcela nevěříte, alespoň se pokuste předstírat nebo si představit, že tam je. Ať už ji cítíte nebo tomu věříte nebo ne, je vždy tam uvnitř…
Jestliže se chcete svého vnitřního průvodce na něco zeptat, neváhejte a ptejte se. Klidně se otevřete, ať již smyslové, nebo pomoci svých citů, a přijímejte odpovědi své nejmoudřejší časti na své otázky. Mohou k vám přijít ve formě slov. Mohou k vám přijít ve formě představy. Nebo to může být pouze pocit. Přijměte, cokoliv k vám přijde, a dovolte, aby to proniklo do vašeho vědomí… Vůbec nevadí, když nemáte pocit, že by k vám něco přicházelo, může to k vám přijít později; nepřichází to vždy v tu chvíli, kdy se ptáte. Takže ať již přijmete cokoliv, je to v pořádku…
Máte-li další otázky, na které byste se chtěli svého vnitřního průvodce zeptat, udělejte to. Můžete požádat o pomoc, podporu, o pokyn, o lásku, o pochopení – neváhejte a zadejte cokoliv, po čem toužíte nebo co potřebujete… Kdykoliv se ptáte, otevřou se dveře, abyste mohli začít přijímat cokoliv, po čem vaše srdce doopravdy touží. Takže nyní jednoduše předpokládejte, že na cokoliv se ptáte, začíná k vám přicházet. Může to přijít jinou cestou, než kterou jste čekali, ale přijde to…
Když cítíte, že jste skončili, ještě jednou si uvědomte svoji svatyni a vězte, že je to krásné místo, kam můžete vejít, kdykoliv po tom zatoužíte. Je vždy ve vás. Všechno, co pro to musíte udělat, je uvolnit se, zavřít oči, několikrát se zhluboka nadechnout a přát si, abyste tam byli. Můžete tam jít, kdykoliv chcete. Bude to místo, kde si můžete odpočinout a setkat se s touto hlubokou vnitřní moudrostí…
Pro tentokrát se se svojí svatyní rozlučte a začněte stoupat po své pěšině… Zatímco kráčíte po této pěšině vzhůru, uvědomte si své tělo v místnosti. Cítíte místnost kolem sebe… Když se k tomu cítíte připraveni, velmi pomalu otevřete oči a vraťte se zpět s pocitem uvolnění, plni energie a hluboce spojeni se svoji podstatou.
"Pokud chcete probudit všechnu lidskost, probuďte prvně sami sebe. Pokud chcete odstranit veškeré utrpení světa, prvně odstraňte v sobě vše negativní. Nejvyšší dar, který můžete dát, je vaše vnitřní transformace." Lao ´C
"Lidské bytosti, rostliny, nebo kosmický prach - všichni tančíme na tajemnou melodii, notovanou z dáli neviditelným hráčem."
- Albert Einstein
Klikněte zde pro úpravu nadpisu
K
| 12.00 Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE MicrosoftInternetExplorer4 |
